Masarykovo nábřeží
Masarykovo nábřeží leží na pravém břehu Vltavy a zahrnuje úsek od Jiráskova náměstí, přes Žofín a Národní divadlo, až k mostu Legií.
Ještě v 19. století bylo v těchto místech nábřeží neregulované. Patřilo hlavně mlynářům a jirchářům, kteří zde zpracovávali kůže. Zachovaly se i názvy mlýnů zde stojících (např. Šerlinský, Hačkovský, Hamilkovský, Zadák, Lodecké mlýny, Vávrův). Z nich nejznámější je asi Šítkovský, z nějž dodnes zůstala Šítkovská vodárenská věž, pojmenování Šítkovský jez a nedaleká Šítkova ulice.
Vodárenská věž o výšce 47 m dodávala vodu do novoměstské vodovodní sítě a do vodojemů na Karlově až do roku 1913. Tehdy její činnost skončila. V roce 1926 koupil věž i s přilehlými mlýny spolek Mánes a mlýny byly zbořeny. Část nábřeží podél Žofína byla dostavěna roku 1903 a spolu s dnešním Smetanovým nábřežím nesla název Františkovo nábřeží. Dodnes rakouského císaře Františka I. připomíná pomník na Smetanově nábřeží, v jehož nice byl jeho jezdecký pomník.
Od roku 1912 se tato část jmenovala Riegrovo nábřeží. Mezi lety 1945 – 1946 bylo toto nábřeží ještě Riegrovo, ale již od roku 1946 se nazývalo Gotwaldovo nábřeží. V roce 1952 byla k nábřeží připojena část kolem Národního divadla, která se v letech 1886 – 1952 jmenovala Tylovo náměstí a v průběhu druhé světové války Nábřežní ulice hořejší. V roce 1990 bylo Gottwaldovo nábřeží přejmenováno na Masarykovo.
Při některé z našich delších plaveb podél Masarykova nábřeží si můžete prohlédnout celou řadu pražských památek, jako je například Národní divadlo, Žofín nebo budovu Spolku výtvarných umělců Mánes.
